Tony Conrad (1940), hudebník a filmař, věnuje se tvorbě videa, hudebním kompozicím a performancím. Jeho film The Flicker (1965-66), ikona raného strukturalistického filmu, tvoří střídání světlých a tmavých sekvencí, způsobující změny rytmu a vytvářející kmitavé efekty stimulující fyziologické vnímání. Spojen s počátky minimalistické hudby a undergroundového filmu. Vynalézal nové filmové postupy v kombinaci filmařství a kuchařství (vaření či pečení, smažení či tkaní filmů). Snažil se o systematické vyčerpání formalistických nástrojů (Articulation of Boolean Albebra for Film Opticals, 1975). Přednáší na fakultě mediálních studií na SUNY v Buffalu.