Poté, co server 28. 11. začal zveřejňovat tajné depeše amerických diplomatů, zhroutil se několikrát pod náporem hackerských útoků. Následně ho poskytovatel připojení (Amazon a EveryDNS) odpojil od domény wikileaks.org a PayPal zablokoval účet pro finanční příspěvky.
Internet se dá ale těžko takto cenzurovat. Během krátké doby se objevilo přes 200 mirrorů na různých adresách
Bývalý australský hacker Julian Assange nezastírá, že se bojí o život. Jako informační nomád se skrývá, promlouvá k médiím přes Skype z utajených míst a hodlá ve zveřejňování pokračovat.
Dva odkazy na kanály videí dvou experimentálních lidí z CASu na FAMU (shodou náhod?), Klárky Doležálkové a Kryštofa Peška. Dají se porovnat i stránky YouTube a Vimeo v tomhle ohledu. Řekl bych že Vimeo je elegantnější, má lepší qalitu videa, které se dá stáhnout a nabízí i RSS.
Potřebuju si z notebooku uklidit data a mám tu nějaké záložky v prohlížeči - mediální archivy a tak, tak to dám sem. První je konference Diverse 2008 - přednášky a slajdy synchronizované spolu pomocí podivné technologie Mediasite/Silverlight, takže jestli budete mít štěstí, možná vám to poběží. Další jsou stránky Holandského projektu Images for the Future (to je projekt několika Holandských institucí na zpřístupnění audiovizuálního dědictví) a jejich research Blog. No a videoartový Tranzitland je představen v tomto rozhovoru na ArtMargins.
Elaine Radigue skládá elektronickou hudbu již od šedesátých let. Její generace byla průkopníky tohoto žánru a minimalistické hudby také. Krátký dokument je z produkce rakouského Institutu mediální archeologie, několikátý již v řadě.
a portrait by IMA
interviews: Cornelia Primosch (ORF), Daniela Swarowsky
camera: Sepp Thoma (ORF), Anais Prosaic
film editing: Elena Tikhonova, Anais Prosaic
sound: Henry Roux
soundediting: Elisabeth Schimana
filmed in Paris
Eliane Radigue has composed electronic music since the sixties.
She is the only French woman composer of her generation who
can be considered to be a pioneer of this genre, and of minimal
music as well.
Her music is a slow flux of dense sounds subject to imperceptible
mutations. A timeless architecture of deep vibrations speaking
not to the intellect or to hearing, but to the entire body.
A music which is unsettling if one submerges oneself in it.
A music that possesses the monumental subtlety of the movement
of oceans.
Křikem a řevem ... se zajímá poslední číslo His Voice, časopisu o hudbě.
Jako obvykle je několik (málo) článků přístupných na webu. Třeba o mezinárodním projektu Tonspur, který je o hudbě ve veřejném prostoru, v Praze se ale prezentoval v Centru současného umění DOX.
Redakce nám posílá HV tak jestli máte zájem tak autorům zajímavých kreací zde na konvergenci pošleme pár čísel. Celou hromadu jich získali studenti EKS FHS KU (snad to píšu správně, na jejich ploše to není) za Základy interakčního designu.
Na letošním Transmediale v Berlíně proběhla taková akcička. Mezi 17 – 23 lednem 2010 spolu s lidmi z projektu FLOSS Manuals, hostili pořadatelé Book Sprint, intenzivní a inovativní metodiku rychlého publikování knih. Šest lidí bylo několik dní zavřeno v Berlínském IMA Design Village aby napsali knihu na téma hlavního memu a titulu – Collaborative Futures. Museli vytvořit koncept, napsat knihu a dát ji do tisku za 5 dní.
Adam Hyde, zakladatel FLOSS Manuals, je zastáncem extrémního publikování, tj. vydávání knih v cyklu týdnů a manuálů opensource programů již takto vyšla celá kupa Publikační software Booki dokonce zadotoval Archive.org. Booki bude pod GPL a má to být online kolaborativní autorská platforma.
Taxem narazil na výbornou recenzi alba Kazet, která hodnotí jejich prý osmdesátkový zvuk jako návrat k minulosti, která je nakonec lepší než budoucnost. Perlí postřehy jako "kluk-intelektuál za syntezátorem a zpěvačka u mikrofonu, která usilovně předstírá, že jí na ničem nezáleží." To jako Johana Švarcová. Naživo jsem je neslyšel, ale fláky na Myspace (to je něco jako web pro kapely, který neví kudy kam, a Kazety tam maj profil asi záměrně) jsou homurné. Depilace s textem "Trochu to bolí, když mě nechceš takovou, jaká jsem... City se drolí, když do nich mícháš depilační krém". :) Velmi originální je pak převzatá skladba Krajina posedlá tmou, vzniklá patrně na kompilaci remixů Jiřího Suchého - tam je lyrický prostor trochu dál a hudebně je vidět rozdíl, kam hudba dnešní doby (Ventolin) oproti šedesátkám sahá.
Nechci hodnotit Kazety, ale Johanu s Ventolinem sem už slyšel dřív a nemyslím si že je potřeba na všechno kydat osmdesátky, pokud to kapela sama nechce, ale zní to asi dobře. Když hudebnímu publicistovi určitá citová situace připomíná tohle období, proč ne, třeba ho potkáme na koncertě jak s nepřítomným pohledem kroutí tělo do úchvatných disko pohledávek a pak nesměle popíjí kolu na baru a bude to docela legrační večírek.
mimochodem,
já mám teda radši takovou trochu fetišistickou sice
[jemně] Když Měsíc rozlije... ta dáá... světlo své pokraji... ta da dáá dáá
Pramínek vlasůůů ti ustřihnu potají...
[drsný riffy na kytaru] Ze sna mě probudí... teprve svítání...
oRx | XoR | rOx :), 03. 8. 2009 17:46, 1 komentářů
Tagy
agónie, populární hudba
Marasmus společnosti dosáhl už dostatečné míry na to, že kdo je dnes dekadentní, vpodstatě močí po větru a to je doba, kdy se dala znovu dohromady hudební formace Vanessa - Samir Hauser, Mojmír Papež a Dan Rodný. Na podzim má vyjít deska Ave Agony a tady nějaké foto z natáčení barvitého videoklipu
