Tereza Stöckelová
Univerzity po celém světě se v poslední době zásadně proměňují. Ať začala tato proměna v 70. letech ve Spojených státech, v 90. letech v Rakousku nebo před deseti lety v České republice, existuje jasná tendence odklonu od univerzity zakládající si na své autonomii ve vztahu k neakademickému světu a od relativně elitního vzdělávání zajišťujícího absolventům společenský vzestup k univerzitě přímo reagující na společenskou poptávku, kterou navštěvuje stále vyšší procento populačního ročníku. Oba modely univerzity mají své klady a zápory. Elitní univerzita má sklon k uzavřenosti a reprodukci sociálního a ekonomického kapitálu vybraných vrstev obyvatel; na druhé straně se díky své relativní autonomii ve vztahu k politické a ekonomické moci může stát kritickým a progresivním veřejným prostorem, kde se rodí zároveň dramaticky nové poznatky i radikální politika. Masová univerzita banalizuje vzdělávání na osvojování si profesních dovedností a preferuje ekonomická hlediska, přednostně se otevírátěm externím aktérům, kteří za svůj vliv mohou zaplatit; na druhou stranu má taková univerzita i jistý demokratizační potenciál. Mámeale skutečně volbu pouze mezi elitní uzavřenou a masovou otevřenou univerzitou? Řada akademiků a univerzit si uvědomuje, že proměně starého modelu nelze a z mnoha důvodů není ani žádoucí zabránit.
Snaží se ale směřovat k takovému otevření univerzity, které nepovede k její komercializaci, a užšímu propojení se společností i v jiné podobě než prostřednictvím extrémního nárůstu studujících. V tomto případě jde o rozvíjení univerzity jako místa sociální expertizy a kritiky, které nejen ovlivňuje společnost, ale je také schopné vstřebávat a přetvářet podněty přicházející na univerzitní půdu zvnějšku. Nejedná se tu přitom ani tak o vytvoření zcela nové podoby univerzity, ale spíše o posílení určitých rysů a aktivit a jejich institucionalizaci tak, aby mohly alespoň částečně vyvažovat tlaky na komercializaci univerzity. Ve Spojených státech a v Kanadě se v této souvislosti nejčastěji mluví o tzv. community-based research nebo engaged research, v Evropě (v Nizozemí, Británii, Německu atd.) o tzv. science shops. Jde o výzkumně-výukové uspořádání na univerzitě, v jehož rámci obvykle spolupracují výzkumníci (vyučující), studující a mimouniverzitní aktéři z oblasti občanské společnosti (nevládní organizace, místní komunity nebo jednotliví občané). Občanské iniciativy přicházejí s praktickými problémy a otázkami; studenti se svými učiteli tyto otázky výzkumně zpracovávají a učí se tak v rámci prakticky zaměřených a reálně užitečných výzkumných projektů, které se nejčastěji týkají sociálních problémů, veřejného zdraví a environmentálních otázek. Mimouniverzitní aktéři přitom nemusejí přicházet pouze se zadáním problému, ale mohou se podílet na sběru dat, jejich interpretaci nebo implementaci výsledků. Univerzita se v tomto upořádání otevírá praktickým problémům bez toho, že by se komercializovala, ovlivňuje společnost a zároveň se sama nechává ovlivnit. Tyto formy spolupráce potřebují institucionální podporu minimálně v tom směru, že budou takové participativní formy výzkumu a výuky uznávány jako plnohodnotná součást profesního životopisu akademiků a výukových kurikulí. Současná reforma vysokého školství a vědy v České republice jde však právě opačným směrem. Otevírání akademických institucí ve vztahu ke společnosti interpretuje v čistě ekonomických pojmech a kvalitu a důležitost tzv. základního výzkumu zároveň odvozuje výhradně od jeho mezinárodní „excelence“ rozeznatelné údajně prostřednictvím autorství několika málo typů odborných publikací. Úkolem akademické obce, včetně studentů, je navzdory těmto politikám experimentovat s formami otevírání univerzity a dávat mu tak skutečný smysl.
Autorka je socioložka, pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. V roce 2009 se podílela na přípravě publikace Věda a nevládní organizace – zkušenosti, možnosti, inspirace, která mapuje možnosti otevírání akademických institucí společnosti. Publikaci lze stáhnout na adrese http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/veda-a-no.pdf
michal klodner, 25. 3. 2012 17:47, 0 komentářů
Tagy
LMS, učící se komunity
Prvním průkopníkem učících se komunit v Ningu byl Kurz práce s Informacemi vyučovaný na KISK MU v Brně. Kurz je nabízen všem studentům na univerzitě a má stovky přihlášených studentů, kteří studují e-learningově přímo v informačním systému MU. Zde prochází interaktivní přednášky, stahují si textové opory, odevzdávají úkoly či plní testy. KPI má zároveň svou komunitu na Ningu, kde sdílí užitečné odkazy, doplňkové materiály, či diskutuje se studenty. Dokonce se mohou setkávat také v nově otevřeném virtuálním kampusu v Second Life (ostatně např. nahrané přednášky v SL mohou vložit do Ningu pro ty, kteří je zmeškali).
Já se domnívám (a možná se i chystám realizovat), že Ning může nahradit celý LMS...
A když už jem zmínil D-space, dejme sem i knihovní systém Koha. Open Source Integrated Library System (ILS) umožnuje např. vyhledávání mezi různými knihovnami pomocí standardu Z39.50, jak je vidět na obrázku.
První z dnešních odkazů je na otevřený archiv peer-reviewed článků švýcarského Multidisciplinary Digital Publishing Institute, druhý je článek o různých otevřených výukových zdrojích.
Jako poslední je odkaz na portál rámcových vzdělávacích programů v ČR, převážně pro základní vzdělávání, ale myslím i pro středoškolské. Má propracovaný systém pro shromažďování výukových materiálů a nutno říci, že v tomhle směru je částečně obdobou toho, čím by měl být tento portál Konvergence. Konvergence je založena ovšem na jiném principu publikování, jiném přístupu k autorům a veřejnosti a jiné formě prezentace.
Social media is bringing the world together. This is one Bangladeshi student's story of how Eduspaces (then called Elgg.net) can be a useful educational tool.
A video of myself entering a competition on BBC Click Tv Show and i Also won and they put this video on the air:D
michal klodner, 24. 2. 2010 17:24, 0 komentářů
Tagy
spolupráce, archivy, výzkum
Tak jsme oficiálně ukončili výzkumný projekt šílenou závěrečnou zprávou pro MŠMT, ale mě čeká ještě plno práce, dám sem na plochu výsledné dokumenty a budu chystat knížku, protože všechno potřebuje hodně zredigovat. Ponořili jsme se do hodně zajímavých témat a většinu z toho co jsme poznali, ale neměli možnost vyzkoušet a zrealizovat, kvůli množství práce taky vlastně nebyl čas pořádně se věnovat tady konvergenci nebo iFamu. To by ted mělo začít, využít to a pokračovat v tom, co jsme rozjeli..................
Demands on archives accesibility for networked research and participative entertainment make the archives evolve from simple database and hypertext forms to open living structures. Content is recharged with high level of interconnected context creating new cultural values. This new paradigm makes us think about three layers in archives. The videographic timespace as a basis, social networking layer adding tools for communication and collaboration and the layer of personal knowledge management. The living archives allow different user behaviors and the emergent knowledge finds natural environment at the same place where the research is under way. Public and interdisciplinary archives raise the question about how we think and organize the world aroud us. Taxonomies in archives are subject to specialization, socio-cultural environment and historical epoch. Seemingly fixed, taxonomies are rapidly expanding and changing in time and are used differently depending on given community, leading to possible unreachable or politically or economically rejected content. The top of the archive iceberg is the point where different media are meeting or clashing, where the different media languages encounter - the interface. Dependent on specialization, people anticipation and experience, trends and styles, the interface remediates and interpretes the content and is our only way into the archive space. The formal language of computer interfaces should correspond to the languages of former media it contains. Media take the forms and modes of archives, archives are becoming new communication media.
Softwarový kód a dokumentace funkcionality interface on-line archivů (Platformy konvergence). Tyto nástroje překračují pojetí archivu jako statického úložiště informací, ale zahrnují vrstvy společenské komunikace a spolupráce a managementu znalostí.
Výsledky evaluace ve skupinových diskusích a dotazníky. Prezentace z workshopu Sources of Innovation AVČR a následný článek do časopisu Teorie vědy. ANGLICKY