jlbjlt
Klára Doležálková, Michal Kindernay, Kryštof Pešek,
02/05/2012 (do 03/06) 18:00 Galerie GAMU (Praha)
přidal skolska28
Projekty diplomantů Centra audiovizuálních studií FAMU. Kurátorem je vedoucí katedry Eric Rosenzveig.
Trace the Tweet
18/05/2012 (do 15/06) 18:00 galerie Školská28 (Praha)
přidal skolska28
Uměnovědní dialogy
VERNISÁŽ PÁ 18. KVĚTNA V 18:00
Jaś Domicz / Here & Now
03/05/2012 (do 17/05) 18:00 I.D.A. (Praha)
přidal arm
Jaś Domicz (*1990), je reprezentantem nejmladší polské generace umělců, diplomující v letošním roce v ateliéru Intermédií na Vysoké škole výtvarných umění v Poznani.
Jaś Domicz se stal v loňském roce finalistou prestižní mezinárodní soutěže Szpilman Award.
Výstava Here & Now v I.D.A., spojena s netradiční formou představení dosavadní práce, je jeho první ucelenou prezentací českému publiku. V současné době můžete také navštívit samostatnou výstavu Dovolená, kterou Jaś Domicz připravil pro Centrum Sztuki WRO / WRO Art Center ve Wrocławi.
Barbora Kuklíková: V pohybu
01/05/2012 (do 27/05) 18:00 Altán Klamovka (Praha)
přidal augdesign
http://www.aug.cz/altan-klamovka-praha/aktualne
kurátorka: Lenka Sýkorová
Galerie Altán Klamovka v Praze na jaře uvede soubor tří výstav zaměřených na médium fotografie. Konkrétně Barboru Kuklíkovou, Jolanu Havelkovou a Matěje Adámka.Tři tematické výstavy ukážou současné postupy v oboru fotografie a především poodhalí různé tvůrčí způsoby.
POSLEDNÍ PROSTOR PRO ČLOVĚKA
02/05/2012 (do 03/06) 18:00 Karlin Studios (Praha)
přidal karlin studios
Vystavující umělci:
Daniela Baráčková
Pavla Gajdošíková
Petra Herotová
Katarína Hládeková
Eva Jiřička
Barbora Klímová
Eva Koťátková
Jan Pfeiffer
Iveta Pilařová
Tereza Severová
Veronika Vlková
Ladislav Vondrák a Monika Vondráková
Výstavní projekt Poslední prostor pro člověka pojaly z hlediska kurátorského jeho iniciátorky Pavla Gajdošíková, Daniela Baráčková a Petra Herotová převážně na základě společné intuice namísto pevně vymezeného obsahového rámce. Sjednocujícím motivem je prostor nebo prostředí. Téma však není uchopeno jen skrze atributy, které jej vymezují (architektura apod.), ale také skrze faktory, které jej „vyplňují“, jako jsou události, vztahy, prožívání
nebo citová hnutí.
"SETKAME SE" V TRUHLARNE #1
05/05/2012 20:00 Truhlárna (Praha)
přidal o----o
Improvizace posunující naše hranice vyjádření.
Improvizace se těžko popisuje. Možná vám pomůže video z předešlé akce.
http://artycok.tv/lang/en-us/7495/setkame-se
U.S.GIRLS (US) + ANDY DIXON (Secret Mommy, CAN)
06/05/2012 20:00 Praha (Praha)
přidal am180
Na jednom podiu se potkaj dvě výrazný persóny indie scény zkoumající každej z kapku jinýho úhlu paramtery svýho hlasu i techniky: ANDY DIXON z Vancouveru a Meg Remy aka U.S.GIRLS z Filadelfie.
Jiří Matějů: Souhvězdí vlka
09/05/2012 (do 30/06) 18:00 Prinz Prager Gallery (Praha)
přidal prinz prager
10 05 2012 - 30 06 2012 / Prinz Prager Gallery
KONTEMPLACE SVĚTLA
Obrazy Jiřího Matějů jsou vizuální metafory. To jistě neříká příliš, slovo metafora nadto patří do oblasti řeči, a je tedy třeba věc trochu vysvětlit. Klasická poetika říká, že metafora přenáší slovo z místa, které je mu vlastní, na místo, kde vlastní slovo chybí. Je tedy pojmenováním toho, co samo žádné vlastní jméno nemá. Cosi analogického je však i v poli vidění: to, co nevidíme, je to, co ve viditelném světě absentuje, ač nikoli proto, že by tam nebylo. Nelze je však vidět přímo, je třeba vidět je nepřímo, tedy metaforicky, tedy obrazně. A to právě, doslova, charakterizuje snad nejvýstižněji obrazy, které tvoří Jiří Matějů.
Stručně řečeno: barva se na nich stává metaforou světla. Rozdíl oproti verbální metafoře spočívá v tom, že světlo sice má své vlastní jméno, avšak samo nikdy není viditelné – vidíme jen to, co díky světlu vstupuje do vizuální přítomnosti, vidíme pouze ve světle. Avšak – metaforické – obrazy Jiřího Matějů procházejí tímto paradoxem jakoby napříč, jsou nikoli přímým zviditelněním neviditelného, nýbrž jsou jeho kontemplací. A dosahují toho zdánlivě jednoduchým způsobem, ne-předmětnými, ne-figurujícími barevnými kompozicemi. Barva již neslouží rozpoznatelným podobám, je sama sebou a v kompozici obrazu tvaruje takříkajíc pouze samu sebe: je vidět jako barva, nic než barva. A takto je cílem kontemplace, která však není nic jiného než pohroužení do otázky. Proč vidím barvu? Protože je světlo. Ale to není odpověď, to je kontemplace odpovědi, kontemplace světla. Zpřítomňování nezpřítomnitelného, přítomné nepřítomnosti.
Podle jedné legendy spatřil Wassily Kandinsky v roce 1869 na výstavě v Moskvě Monetův obraz kupky sena a tento prožitek se mu nějak spojil s tím, co četl o kvantové fyzice Nielse Bohra: fyzická realita nemá žádnou substanci, vlastně ani hmatatelnou realitu; jsou to jen skoky energetických kvant, realita je rozptýlena do virtuálních částic, v základech hmotného je cosi zcela nehmotného. Traduje se, že právě tehdy si Kandinsky položil otázku: je-li předmět zničen, co na jeho místo?
Jiří Matějů svými obrazy odpovídá: světlo a barva v takové kompozici, která ruší protiklad pozadí a popředí, vnějšku a vnitřku, protože je čistým prostorem souhry viditelného a neviditelného, která se odehrává mezi barvou a světlem. Kontemplujíce tyto obrazy, to jest otázku, před kterou nás postavily, můžeme potom dohlédnout až k tomu, co je dřív než viditelný, rozpoznatelný svět, což je imateriální, energetická barevná textura světla, do které je již vždy vpleteno naše vidění.
Vizuální metafora: jedno je v druhém, bezejmenné je ve jméně, nepřítomnost v přítomnosti.
Je ale důležité, aby nám neuniklo, že obrazy Jiřího Matějů, jakkoli se na první pohled zdají být geometrické či strukturně statické, jsou nesmírně dynamické. Jsou vizuální metaforou, ale možná ještě více jsou pohybem metaforizace, přenášejícím barvu z místa, které je jí vlastní, na místo, kde je prostoupena a pohlcena světlem a platí za jeho nejvlastnějšího nositele.
Světlo se netříští do barev; barevnost totiž vždy odkazuje k pomíjivým (a proto různým, rozmanitým) okamžikům, v nichž si uvědomujeme, že vlastní jména pojmenovávají cosi, co jim není vlastní. A v nichž si uvědomujeme, že vidouce nevidíme.
Miroslav Petříček
Mateusz Sadowski: I´ve seen too much / Viděl jsem příliš mnoho
PLAY [HA:RT]
08/05/2012 (do 11/05) Dům umění města Brna, ulice města Brna, Leporelo+, Trojka, Kabinet MÚZ, Desert, (Brno)
přidal marika gottwald
Zveme Vás na urbanní festival PLAY [HA:RT], který se uskuteční již od úterý 8.5 do pátku 11. 5. 2012.
V rámci festivalu se můžete těšit na přednášky, diskuze, workshopy, divadelní představení, autorské čtení i hudební vystoupení v různých kulturních centrech města Brna. Akce Play [ha:rt] vzniká v rámci projektu Brno hraje na CITY aneb Objev tvůrce svého města, který je realizován za podpory Nadace Vodafone a 4AM Fóra pro architekturu a média.
Více informací o projektu najdete na oficiálním webu http://www.brnohrajenacity.cz, nebo na FB fan page: http://www.facebook.com/brnohrajenacity
Andrea Pekárková / AUTOGENEZE 2
07/05/2012 (do 14/05) 17:00 Walk Thru Gallery (Hradec Králové)
přidal 3x3
"Před 27 lety jsem si tenhle den ještě naposled zaplavala v plodový vodě a tak se teď vracím na místo činu, zkusím zavzpomínat a udělat z toho umčo."
Kradu zuby
09/05/2012 20:00 Meetfactory (Praha)
přidal host
TANČI SE MNOU SMRTI, NEBOŤ VŠE MASO JE POUZE TRÁVA.
Divadelní inscenace podle autobiografických spisů filozofického teroristy, zloděje zubů, provokatéra na život a na smrt Ondreje Jajcaje.
Nezávislá divadelní inscenace. Monodrama dle autobiografických předloh Ondreje Jajcaje AUDACIA CONTRA TIMORORIS a SEDĚLA V HROBĚ MOUDROST?
„Posílám paprsky světla do samoty mrtvých.“
koncept: Matyáš Dlab, Jan Kovář
produkce: Ester Nagyová
hraje: Jan Kovář
technická spolupráce: Martin Mohapl
režie: Matyáš Dlab
Fotofestival Uničov
Ondřej Hruška: Terror Paříž Uničov
04/05/2012 (do 30/06) 17:00 Galerie Dobrý den (Uničov)
přidal 36
Výstava je útokem na vnímání média fotografie a analýzou přemíry vizuálních informací ulice, města, hospody. Formou velkoformátových tisků blízká "fotografii ve veřejném prostoru“, použitím digitálního kompaktu odkazující na běžné fotografování "nadšenců – amatérů".
Ondřej Hruška je fotograf a příležitostný kulturní organizátor. Vystudoval Ateliér reklamní fotografie ve Zlíně. Bere fotografii jako "nástroj pro budoucí vnímání historie" a to třeba i jen pro zítřejší rozpomínání na včerejší noc.
PIPER FEST
02/06/2012 15:00 Červený kámen (Kopřivnice)
přidal w
PIPER FEST, 2/6/2012, Červený kámen u Kopřivnice
malá rodinná taškařice k 9.výročí Piper Records
fašos a řezníci go home, lesby a transky vítáni
lineup:
Kauflant
Dead Blues +
LU
Murky Ajar
B4
OTK
Sheeva Yoga
The Finally
Pisskit
Aran Epochal
+ SURPRISE
CONCERN (us) & Matar Dolores (it)
A2+ presents Microvomit (CZ), Petr Hátle
09/05/2012 Klub Final (Praha)
přidal klangundkrach
Microvomit (koncert) + projekce filmu Prolegomena to virtual framing of a revolution (r. Petr Hátle)
Záznamy pořízené na mobilní telefony přímými bojovníky Arabské revoluce zpracoval Petr Hátle do střihového eseje, v němž pracuje i s jinými citacemi: přednáškou Slavoje Žižeka, Hitchcockem, Eisensteinem, ale i Tomem a Jerrym.Jednotlivé paragrafy strukturují film, aby celistvost obrazu pravidelně narušovaly do tekutého rámování divácké zkušenosti s první takto medializovanou revolucí. U nás, kde si tzv. revoluce ustlala na vavřínech, působí film jako těžkotonážní zrcadlo. Je-li revoluce obtížena, tak mrtvými, stejně jako nadějí. Jedno druhé nevyvažuje.
Kateřina Burgetová / Enfant Sauvage
ZLOMVAZ 2012/ nesoutežní divadelní festival vysokých uměleckých škol
08/05/2012 (do 12/05) DAMU/ Divadlo Na zábradlí/ ul. Zlatá (Praha)
přidal annashvezdickou
Divadelní představení studentů DAMU, JAMU, bratislavské VŠMU, banskobystrické AU a nově i PWST L. Solskiego ve Wroclawi/ koncerty/ worshopy s mezinárodními lektory/ site-specifik projekt ve Zlaté ulici ve spolupráci AMU a VŠUP/ taneční maraton/ Noc na DAMU/ DJs/ bar na střeše/ gauče na přespání.
Elfriede Jelinek: On není jako on
21/05/2012 20:00 MeetFactory (Praha)
přidal umlaut
"Kdo jsme bez jazyka?"
Všechny ty řádky jsou teď jako mrtvoly, tiše ukryty ve Vás. Ve většině z nás vězí ještě pořád dost života, když si uděláme čas, abychom se našli! (…) Šťastný je ten, který ani netuší, co se rozumí pod pojmem být sám.
Režisérka Katharina Schmitt si pro hlavní roli vybrala Ivanu Uhlířovou, která ve 12 obrazech představuje odlišné druhy lidské identity. Tato performance je o to obtížnější, že zatímco člověk může kdykoli přestat komunikovat na jakékoli úrovni, herec se na jevišti od svého těla nikdy neoprostí. Celé napětí tedy plyne z věčného konfliktu mezi fyzickou existencí a přáním nebýt.
Vstup 150 / 100 Kč rezervace nutná