Profesor Ruller založil v roce 1992 na Fakultě architektury VUT Ústav kreslení a modelování, který se stal zárodkem Fakulty výtvarných umění (FaVU), jež zahájila činnost 1. ledna 1993. Prvním děkanem byl zvolen prof. ak. sochař Vladimír Preclík. FaVU zahajovala svou činnost se studijním programem Výtvarná umění, zahrnujícím šest studijních oboru. Výuka prvních 45 studentů probíhala v šesti ateliérech: sochařství malba kresba a grafika - design vizuálních komunikací - PCA (proces koncept akce) elektronická multimediální tvorba (video art), k nimž záhy přibyl ateliér průmyslového designu.
K rozšíření oborových specializací a k nárůstu počtu pedagogů došlo v průběhu roku 1998, kdy se původní rozsah FaVU dvojnásobně zvětšil. V současné době je na FaVU akreditováno sedm studijních oborů: malířství sochařství grafika grafický design průmyslový design konceptuální tendence VMP (video multimédia performance ), z nichž každý je zastoupen dvěma ateliéry. Ateliérovou výuku doplňují teoretické přednášky z dějin umění, estetiky, filozofie, sociologie a řada volitelných předmětů podle potřeb jednotlivých ateliérů. Pedagogické a technologické úkoly celofakultního rázu zajišťují navíc čtyři kabinety: večerní kresba fotografie informační technologie video. Šestileté studium probíhá ve dvou stupních, čtyřletém bakalářském a navazujícím dvouletém magisterském, absolventi získávají titul BcA. a MgA. V akademickém roce 2000/2001 studovalo na FaVU 210 studentů, přičemž zájem o studium každoročně mnohonásobně převyšoval počet přijatých uchazečů.
Spojení výtvarné fakulty s fakultami technického zaměření představuje zatím jediný případ svého druhu v České republice. Také s ohledem na to byla utvářena její oborová skladba, vyznačující se výrazným zastoupením disciplin, které svým charakterem a využíváním nejnovějších technologií směřují ke spojení umění s technikou. V souhrnu oborů volného umění, užité tvorby a aktuálních tendencí pokrývá FaVU víceméně celé spektrum současného výtvarného umění. Studenti mají možnost konzultovat v kterémkoli ateliéru a přestupovat z jednoho ateliéru do druhého formou časově omezené stáže, nebo trvale. Uvědomují si tak vzájemnou provázanost disciplin a získávají rovněž možnost alternativního uplatnění v tvůrčí praxi. Při výtvarném vzdělávání je kladen důraz na profesionální osvojení řemeslných a technologických stránek tvorby. Pravidelné prezentace školních děl umožňují studentům veřejnou konfrontaci a navazování kontaktů s galeristy, kurátory a sběrateli.
