složitost. dvojsečně si něco uvědomím, ale převažuje jedna strana mince. Ještě to není tak zlý, ale pořád převažuje. Oči se otvírají zase víc, a ta zelená je oproti palmám mnohem víc tropičtější. Barcelona se všema švábama a hemžením národů co mluvěj španělsky mi ukázala loket, a bylo to zač. Moře se svojí prohlubní smálo.
Už vím, že se tam vrátím. Malovat skejťáky, učit se ollie a klestit si cestu barvama. Z akvarelů co jsem tam udělala vznikne knížka, kdo bude chtít, (pro)dám...
malý buňky jsou dole, ukazuju vám
čtěte zmrtvýchvstalý živel a děkuju za pervazivní mininotebook s linuxem:). eeepc dokonáno jest.
...je to s nim zapeklity. zacne v den, kdy odjedu, ale o to nejde. stoji to nekrestansky moc, ale o to taky nejde. spis, ze to uz omezuje urcite osoby, ktery by jinak rady sly. ze existuje antisonar, kterej je zadarmo a progresivni uplne stejne...pro nekoho.
ze v cccb je vystava o gangach (ganzich?) z osmdesatejch let.
ze uz to mam za par.
ze bych se sem za par zase rada vratila.
a ze to tak ma s nejvetsi pravdepodobnosti s barcelonou kazdej.
----spolubydlici nasel obrovskyho plysovyho medveda, kteryho jsem si jako dite vzdycky prala----
dedecek, kteryho pravidelne potkavam na ulici vencit rozpustily stene, ktery ho vubec neposloucha a on s nim ma porad trpelivost je pro me prikladem odlisnosti. je prej dobry uvedomit si v cem jsem prumerna. je, a moc. kdyz to vztahnu na vetsi meritko, ...........,
ze svet (predevsim muj samozrejme) akceleruje. kdyz vim, co se stane za par vterin a pak mi o me cizi clovek rekne veci. ze si me nekdo pamatuje mesic dozadu a vi, co jsem si kreslila do sesitu. wtf weird is going on?
ze japonska tanecnice (viz nize cislo jedna)dela veci, co se mi libi a za par hodin je na druhem konci sveta. Milos Vojtechovsky nekde psal, ze se porad divi, ze muzeme slyset nekoho mluvit pres draty v jiny zemi. Divim se s nim.
V Barcelone se kona festival videoartu (viz nize cislo dva) a mesto, Mesto ho podporuje. (!!!)
Smutnou zpravou se ale stava to, ze prostor u MACBY, kde skejtaci zijou svoje pribehy na koleckach, se ma prestavet do parku s travou. Jedna alternativa strida druhou...tezko rict, co je lepsi, tezko... /slibuju fotky na do priste/
vim, ze je blbost se neozvat, pak to vysvetlit a udelat to same. ale kdyz uz klara mela skejt, tak se na nem jednou chtela naucit. jezdila, jezdila a zacinala mit pocit, ze ji to trosku jde. a padala. jednou vsak spadla tak, ze si udelala neco se slachama na noze a nemohla tyden chodit. navic nema doma jak se spajit se svymi bliznimi a tudiz napsat. No hlavne na tu konvergenci samozrejme. Chodila jsem o berlich sotva po byte. ted uz ale kracim, s berli sic, ale jde to. tudiz muzu psat.
kdyz tu byl matej tak jsme udelali jednomu znamemu roletu jeho obchodu. nekdo to nazyva bombing:). na zaklade akvarelu motorkarky v pruchodu. majitel sekace Exodus, jemuz bylo uplne jedno, co mu na obchod namalujem, ale chtel, aby to vse bylo v barevne skale rasta. tudiz...(majitel na obrazku vlevo)
kdyz clovek tyden lezi s nohou nahore tak cte-kouka na filmy-maluje-premysli-kdy uz bude moct dat nohu dolu-rozjima. stava se z nej kyborg, co mlci. vers od oblibencu vitrholce zni: uchop dalkovy ovladac a zabij jirku bartosku. na tu situaci se docela hodi.
18.6./futurum/www/peto tazok kdo nevi at uz konecne vi
kdyz racek kraka nad hlavou a piskani na ulici se nepovazuje za hrich tak mi snad konecne dojde. pointa.
to jsou omluvy, kterymi vim, ze nic nezmenim, ale jen abyste videli uvedomeni veci. Vim, ze jsem tu kua dlouho nic nenapsala, a ted bych to chtela napravit. Prijela maminka a z klary z rierety se stal turisticky pruvodce. maminka odjela. prijel matej a z klary turistickeho pruvodce se stal turisticky pruvodce cislo dve. matej odjel a klara se stava opet klarou z rierety.
veci se dejou ve fazich, a aby mohlo vyjit slunce musi pred tim prset. to se napriklad stalo vcera a prutrz mracen spustila mym stropem na podlahu. kapicky padaly do lavoru a opravdu to bylo skoro jako tortura. a ted opravdu to slunce vyslo a ja zase pujdu pred macbu kreslit a malovat skejtaky.
mam svuj skejt a konecne se na nem zacnu poradne ucit, snad to pujde, uvidime.
byli jsme na vyletu na Montserrat, klaster za Barcelonou, kterej ale uz z asi puvodniho klidu a ticha prilis nic moc nezachoval. Vedou tam tri lanovky (jestli mi tohle nekdo vysvetli, tak vyhraje predplatne his voiceu), je tam stavba vypadajici jako lazne z totality a jsou hotelem. Aspon ze ty hory tam jeste porad stoji asi docela stejne jako tenkrat. A neni to volani po starych casech, neni. Pokud vsechno bude padat jak ma vcetne kapek kameni a vlad tak budu tenhle blog uz odted psat casteji, drzte vydrzte. klara
vratili jsme se z hor a ja byla svedkem romanoveho pribehu, love story. vratili jsme se z hor a mesto bylo spinavy a zamraceny. vratili jsme se z hor, aby se do nich filip zase vratil. ja mezitim skoro ziskala tracky ke skejtu, abych zjistila, ze to je velikost, ktera se uz asi deset let nepouziva.
tener la mosca detras de la oreja - doslovne: mit musku za uchem. znamena to, ze clovek uplne neposloucha, co ten druhy vypravi. jak moc jazyk vypovida o narodu, ktery ho pouziva. jak podminuje to ziti.p.s. proc cestina nema slovo, vyraz, pro spanelsky manana? proc naopak mame co muzes udelat dnes neodkladej na zitrek?
docetla jsem svoji prvni knizku komplet ve spanelstine a byla to Durasova a Marketa J. by mela radost. Slo to. Ted ctu scenar Amores Perros, a to uz jde hur.
Na Multiplace bych v sobotu mela streamovat na Len.
Do Barcelony Obama nepriletel, ale zato sem dnes priletl Antony s Johnsonama... kamen nuzky papir, co ma vetsi vahu?
fragmentarnost textu odpovida vnitrnimu naladeni, jo, ocekavam navstevy a roztekava me to, priznavam. nejen ve spatnem smyslu slova.
Aprilove pocasi je ale asi stejne v Cechach jako Tady. Tady, kde Ziju.
je to pes a jmenuje se Lars a stejne tak jako v islandskem blogu s benem frostem, i s Larsem chci jit na zmrzlinu. Z Larse jde klid, i kdyz pres nej skacou skejtaci. Zamilovat se do psa, to se slusi? Lars umi mluvit. Lars umi zpivat pisnicku od Becka a kreslit sprosty obrazky. jinak jsme byli u more a v horach a v rozkvetlych tresnich a na horskych planich a je to zity kyc a radost / pry je koncept daydreaming docela novy, tak to nevim jak si zinterpretovat dosavadni existenci
co přiměje týden stabilní avokádo na mém stole k tomu, aby se překulilo na bok?
co přiměje spolubydlícího Miguela, aby nezmeškal let? zítra přijede fili p ojedem do ho r áda já a ja k tomu všem u no hymi ros teli lilie
na včerejším představení ve squatu (viz níže) byl krom prachdobrýho diabolisty a kontaktního žongléra zážitek i paolo conte, který doprovázel jednoho z nich. kdo neví, o koho jde, check da píseň via con me (it´s beatiful). italskej tom waits prej.
v rámci onoho festivalu architektury i mobilní přechod pro chodce-ovce-skejťáky-troubící taxikáře-nechápající ale smějící se v rámci páteční procházky také kostel ještě rozestavěný ale již zrezivělý a jak krásně
"Především, a to zdůrazňuji hlavně, bez blbých keců, bychom se rádi podíleli na spoluutváření této jedinečné akce. Jsme hrdi na to, že ji můžeme zaštítit." Tady se všechno událo bez blbých keců, jo - před MACBU se prostě v jednu chvíli vypustilo neskutečné množství nábytku, ať sedacího nebo kancelářského, a všechno na kolečkách. Lidi zvědaví, nesmělí. Pak se jedna roštěnka došla zeptat, jestli si může s kamarádkama, hihi, sednout na pohovku. Ano, jasně, k tomu je přece určená..a tak se díky roštěnce ("jakože", ukazuji prstíkama uvozovky) plac před MACBOU změnil v proměnlivou chaotickou síť jezdících lidí. Seznamovali se, spolukouřili, někteří dokonce zanechali svůj veledrahý skejt a šli se projednou projet na prosezené pohovce. Děti dospělí děti dospělí těžko říct. Zpětně jsem se dozvěděla, že šlo o happening v rámci festivalu architektury - tedy vlastně pohyblivá architektura v městském mobiliáři, řekli by pánové z JCDecaux. S Magdou jsme obsadily dvě klasické dřevěné a černoch skejťák mi prej dá jeden svůj starej skejt para aprender, říkal. Jmenuje se Mike a ušila jsem si tašku z plátěnýho pytle na rejži a nestačím se divit zdál se mi sen byl krásný. Spolubydlící přivezl z víkendové návštěvy u rodičů citrony velký jak moje hlava. Místo pažitky, jablíček a koláče citrón. Vizualizujte si to, košík citrónů, que bien, no? A Bětko, komentář něco zkouším je asi nejlepší, co kdo kdy napsal, děkuju, usmálo mě to. Napíšu ti mail.
