Cinepur RSS

Anketa / Lucie Česálková
Oslovili jsme filmové vědce napříč univerzitami i dalšími institucemi, filmové publicisty, pracovníky Národního filmového archivu, Slovenského filmového ústavu, ale i osobnosti jiných, nefilmových archivních institucí, producenty, distributory, organizátory domácích filmových festivalů i samotné filmaře, a to s otázkou bilancující jejich osobní zkušenost s NFA: Jak hodnotíte dosavadní fungování NFA a co si slibujete od nového vedení? Otiskujeme všechny došlé reakce bez krácení.

Kritika / Ondřej Pavlík
Třetí režijní počin Bena Afflecka o netradiční záchranné operaci tajných služeb se sice inspiruje skutečnými událostmi z období krize okolo amerických rukojmí v Íránu, ale pouze u dramatické rekonstrukce dějin nezůstává. Archivní záběry a dochované fotografie Argu jednak slouží jako předloha pro věrnou imitaci dobových reálií, zároveň se však stávají součástí širší rozpravy, která místo k pasivnímu přijímání faktů nabádá ke zvídavým otázkám. Věřit obrazům dějin zachyceným ne celuloidu je totiž podle tohoto snímku mimořádně problematické.

Kritika / Táňa Zabloudilová
Wachovští a Tykwer Mitchellův román rozcupovali na malé kousky a dovyprávěli jeho šest částí pomocí přepínání z jedné do druhé. Jednotlivé příběhy mají různé žánry: thriller ve stylu 70. let, sci-fi, komedie ze současnosti. Všechny části ale důsledně zůstávají uvnitř šablony mainstreamového hollywoodského filmu - postavami mnohokrát opakovaný apel na nutnost překračování hranic zní proto ve filmu, který tak poslušně naplňuje narativní i dramaturgická schémata, téměř absurdně.

Atrakce mezi blockbustery a avantgardoutémaTereza Hadravová

Cinepur choice / Tomáš Stejskal
Rumunská nová vlna je zářným příkladem smutné skutečnosti, že umělecké klenoty obvykle nevznikají v blahobytné společnosti. Ta rumunská je poznamenaná jak socialistickou minulostí, tak zkorumpovanou současností – není tedy divu, že leitmotivem filmů mladých Rumunů není ani tak nostalgicky natrpklé vzpomínání, ale spíš sveřepá snaha poukázat na paralely mezi včerejškem a dneškem. Přízrak diktátora Ceauşesca, hledícího spokojeně na současné kapitalistické Rumunsko, není jen klíčovou metaforou dokumentu o zkorumpované zemi Kapitalismus: naše vylepšená receptura.

Kritika / Radomír D. Kokeš
Dalo by se jen cinefilně zahulákat: Pokud považujete první Star Wars nejen za technicky revoluční, ale i výborný film, pak neváhejte a okamžitě běžte do kina. Pozice Avataru od Jamese Camerona se totiž v kontextu současného Hollywoodu podobá pozici, jakou v americké kinematografii zastávaly v 70. letech Star Wars. Působí jako filmové zjevení, ačkoli do sebe zahrnuje mnoho jiných žánrových postupů a příběhů. Nabízí jednoduchou fabuli o proměně průměrného ve vyvoleného, který ovládne vyšší sílu, jež je všude a ve všem kolem něj. A domnívám se, že Avatar stejně jako Star Wars esteticky nezastará, protože i jeho zásadní trikové inovace...

Kritika / Daniel Řehák
Avengers nejsou ničím jiným než obrovským strojem na peníze, čemuž odpovídá i masivní produkce, důraz na trikové sekvence a prostoduchý příběh plný scenáristických berel, ovšem napsaných s úctou k předloze a jejím obdivovatelům. Že chce Loki poslat na Zemi mimozemskou armádu pomocí jakéhosi energetického krystalu, je v celkovém kontextu filmu podružné, stejně jako omezené lokace a takřka divadelní kulisy jednotlivých výstupů. Důležité je, kým je zastaven. Pokud divák miluje své hrdiny z předchozích snímků, působí Whedonova celovečerní montáž velkolepě. Centrem všeho jsou postavy a radost z podívané, kdy „celebrity“ táhnou za jeden provaz a ještě dokážou pouštět koutkem úst vtipné hlášky.

Kritika / Tomáš Stejskal
Dotyku skutečnosti lze ve filmech Wese Andersona dosáhnout pouze skrze stylizaci; umělost je tu cestou k autentičnosti. Výstřední postavy obývají neméně extravagantní interiéry, do nichž kamera nahlíží jako do domečků pro panenky. Je poněkud ošemetné brát jeho snímky jako dramata o dysfunkčních rodinách, protože ve své podstatě jsou spíše o dysfunkčních jedincích. Dospělí se v jeho filmech chovají dětinsky, děti naopak nepřirozeně dospěle. Přirozeně tak vyvstává otázka, zda Andersonovy snímky reflektují nedospělost současného světa, anebo se naopak přiživují na rozjívených náladách dnešních diváků.

Kritika / Jindřiška Bláhová
Loňským filmovým debutem Banksy: Exit Through the Gift Shop rozšířil tvůrce (nebo spíše entita za značkou Banksy), jenž si pečlivě střeží svoji anonymitu, pole působnosti. To, co dělal na ulici, provádí více než úspěšně i v kinosálech, i když jeho „dokument“ přes všechnu svoji zábavnost a vtip ukazuje i to, že Banksy je elitní umělec podvratně-anarchistického naturelu, nikoli filosof moderního světa, za kterého se možná považuje.

Novinka / Redakce
Předsedou hlavní poroty na 70. MFF v Benátkách bude Bernardo Bertolucci. Italský režisér si svou úlohu v čele benátské jury zopakuje podruhé - v roce 1983 přisoudil Zlatého lva snímku Jeana-Luca Godarda Křestní jméno Carmen.Podle festivalového ředitele Alberta Barbery je Bertolucci ideálním předsedou poroty, protože "jen málo režisérů se může pochlubit celoživotní oddaností současnému filmu." Mezi Bertolucciho nejznámější snímky patří Poslední tango v Paříži, Konformista a Poslední císař.